Z marockého deníčku

29. prosince 2007 v 22:52
Tohle nějak zmizelo když jsem si předělával web, myslim že to je škoda...

Tanger, nebo jak říkaji místní "tanža". V průvodci se dozvíš jenom varování před podvodníky a prostitutkami. Tohle místo tebe buď dostane nebo vůbec neosloví… vyber si je to na Tobě. Ráno vstaneš pěkně pijánko na devátou, vesele kývneš na Marilyn, prostitutku co bydlí v hotelu přes chodbu, rozespale si prohrabne havraní vlasy a usměje se. Říkáš si, že když není zmalovana je docela pěkná. Svěží vítr se proháni medinou, stejně jako spousty dětí, po půl hodince procházky křivolakými uličkami, jseš konečně na místě. Café Hafa, místo kde ty nejmastnější míchaný vajíčka a mátový čaj snídali básníci a vlastně celá ta sebranka ztracené generace, co v Tangeru hledala sama sebe a kdoví co ještě, dlouho před tebou. Sedíš na modrých terasách a pozoruješ odlesky raního slunce a siluety racků na mořské hladině, je tu pusto, ale ta atmosféra. Tady můžeš sedávat každé ráno… Zpátky dolů do města je po poširokých bulvárech, pod vzrostlými palmami. Boulevard of Broken Dreams, nenapadne tě nic lepšího. Prach, lesk a bída, slunce a mastnota z vajíček na jazyku, všechno se to na tebe valí ze všech stran…Začínáš si pobroukávat ony Green Day. Dolů po Boulevard Mohamed V a nestačíš se rozhlížet co teď, kam zajít? Gran Café de Paris? Nebo Petit Berlin? Všechny ty kavárničky a kavárny ve stylu art decco, podivná cosmopolitní směs, tolik neokoukaná a přitom tak stejná a všední. Den skončíš u čaje na Petit Socco. Náměstíčko dříve známé jako ráj pedofilů… Sper to ďas, sedíš u stolečku, vrchní, kapínek divnej, ti leje, pěkně z vejšky, mátovej čaj. Od moře fouká svěží vánek, vůně soli, ryb, a bůh ví čeho ještě tě pálí v nose. Dychtivě ho nasaješ, jo jo má sílu. A přesně takovej je Tanger. Tohle město žije. Ne nějak škrobeně, nějak mile, vlídně…ale stejně jako úhoř se ti ti kroutí v rukách, udržíš ho? A nebo ti pláchne? … co je to za divnej smrad? … jo kamaráde takhle smrdí život a tys něm zabředlej pěkně po krk.Tohle přece není to co znáš z mexickejch telenovel, americkejch filmů, školních lavic… tohle je život. Věnováno kámošovi z Tangeru Othmanovi.
 


Komentáře

1 AA AA | 18. dubna 2009 v 23:54 | Reagovat

jo, byla by to škoda...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama