Where the hell are we?
Sure we ain't in hell, it's too damn cold.
Sure we ain't in hell, it's too damn cold.
Podle mě bílou.
Jednání první: Vysoké Tatry
Silný vítr vmetává ledové krystalky do očí. Celí zakuklení stojíme s Ondrášem na Prielomu a koukáme do Svišťové doliny. V pravidelných intervalech si rukama vyhrabáváme sníh z očí, kdo chce něco říct tak i z pusy. Bezmocně hledíme na severozápadní stěnu Východní Vysoké vlevo, tam někde by měla vést nápadná rokle pánů Komarnického a Reicharta - naše cesta. Nevidíme ani tu stěnu, natož ňákou rokli. Balíme to a vracíme se na chatu.
Jednání druhé: Hoher Dachstein
"Wie ist das Wetter?" "Weiss" - bílé, napadá mě jediná odpověď, když koukám ráno z okna. Lyžujeme. V nižších partiích jsou stromy a sem tam nějaká skalka, to vše výrazně usnadňuje. Jinak je to bída. Sklon svahu odhaduju většinou podle rychlosti, jakou jedu. Nepočítám kolikrát mě překvapí mulda, ledová plotna, či nenadále přichodší protisvah, který až příliš často řeším metodou "tygr". Nespočetněkrát hledím do bíla snažíce se zjistit zda svah vede dolu, či to je rovina. Několikrát se na dně hlubokého dolíku divím proč to nejede. Inu, peklo. Ačkoliv jestli peklo znamená rochnění se ve sněhu a rytí držkou v závěji... Držte mi tam místo!
....♥Ahoj, máš krásný Blog koukni na náš :o)♥....