Deníček Weisshorn - část druhá

13. března 2009 v 16:47 |  Deníčky z akcí
Weisshorn je jeden z nejhezčích kopců ve Walliskejch Alpách. Ani normálka není moc zadara, ale za celkem poctivejch AD+. Nedávná klubová historie udělala z Weisshornu téměř nedobytný kopec. V roce 2002 jsem se o vrchol neúspěšně pokoušel s Alešem a s Jéňou, o rok později s Jéňou a Renčou a Loni si tu zuby vylámala trojice Cimi, Kulička, Renča. Můj cíl je jasnej - vrchol za každou cenu, nejlépe těžkou cestou, lehkým stylem, minimální počet členů v týmu zvyšuje šance na úspěch, takže ve dvou... chce to dostatečně motivovaného spolulezce, ve smyslu: "buď to dáme, nebo tu chcípnem", jako ambiciózní plán se jeví výstup severní stěnou: 1200 metrů svahu 40-50 grádů, klasa kolem D-. Takovej byl plán.

Pravdou jest, že pohled z Bischornu nás dost nahlodal, ta stěna je vážně obrovská, ale sněhové podmínky jsou dobré. Renča je 100% proti, já bych do toho sice šel, nicméně je jasné, že výstup to je spíše pro dva sólolezce, než pro týmový postup - je jasno. Normálka je vlastně taky fajn. Ranní letargie se kapínek protáhla a tak na Weisshornhutte vyrážime až kolem jedenáctý... na druhou stranu, není až tak moc kam spěchat. Cesta na chatu je překvapivě v pohodě, až na menší vnitřně-teamové rozpory, protože jistí členové expedice odmítají pochopit, kdo z nás je náčelníkem expedice. Na chatu dorážím asi hoďku po Renátě, ale se spoustou super foteček a tak ňák celkově děsně v pohodě. To "děsně v pohodě" narušila celkem záhy informace, že na vrchol to za posledních několik dní nikdo nedal... nezbejvá než konstatovat, že to zajisté nebyli borci jako my a že večere od pana chatára byla super, stejně jako skutečná peřina na místo generacemi oslintané deky.

Vstáváme ve dvě a cpeme do sebe něco vloček. Ňák se nám daří vyrazit až jako poslední, nicméně několik týmů předjíždíme už během nástupu po ledovci. Za ledovcem nás čeká stoupání poměrně strmým ramenem až na frýštykplac. Jelikož je v čele dnešního výstupu ňákej boudrista, lezou všichni příliš vlevo po skalách. Renča se čas od času dožaduje postupového jištění, jelikož mám akorát smyčku přes rameno, dělám, že jí neslyším. Renča též sabotuje veškeré mé snahy vzít to kapínek doprava, kde se to dá obejít po sněhu. A tak dál bouldrujeme. Konečně frýštykplac. Tady to podle očekávání balí půlka dnešní várky, prej špatnej sníh v podvrcholovejch partiích o tom, že to je za kilometrovým trojkovým hřebínkem se většinou nemluví. Hřebínek má pár skalních věžiček, většinou dobře jištěnej a zajistitelnej, valíme kontinuálně a sem tam vrznu ňákou smyci, nebo frendíka. Celkově žádnej extra stresík, leč hřebínek není moc do kopce a tak během tří hodin nastoupáme pouhých pětset vejškovejch metrů. Většina už to otočila, k vrcholu to kromě nás trojice ostřílenejch borců a trojice veteránů. Sněhový svah pod vrcholem valíme zase navázaný, páč se toho Renča dožaduje. Tak jí aspoň zdržuju svým pomalým tempem. Lehce rozesraný skalky pod vrcholem, ale vyžadují jemnou práci a né žádný rvaní chytů surovou silou, tak opět přebírám vedení a jemně baletím hore šutrovištěm. Konečně vrchol. Ježíšovi na vrcholovém kříži ovazuju nohu a dobírám Renču. Krátká kochačka a valíme dolu.
Prohlížim si nordwand nevypadá až tak zle, dám si jí příště. Dolů valíme bez jištění i když R. zase protestuje, při překonávání jediné minitrhliny. Vždyť se tam ani nemůže vejít... Hřebínek jde dolu stejně jako nahoru, akorát slaňování věžiček kapínek zdržuje. R. potřebuje jistit i sestup z frýštyk placu, což je docela pakárna. R. jde první a zakládá smyčky (za "tutové" hroty) já jdu za ní a odvaluju volně položené šutry. Zejména Renčino provazování hodin zabírá moc času. Já raději rozebírám "hodiny" je to rychlejší než rozvazovat uzly. V půlce sestupu se střídáme. Poněkud nevybíravě udávám tempo a čas od času táhnu Renču za sebou. Je mi jasné, že jsem v jejím vesmíru ten nejnenáviděnější lord Voldemort, ale na ledovec se musíme dostat za světla. Tma padla společně s lany hozenými na slanění posledního úseku na ledovec. Hura.
Čelovku máme jednu, a ta moc nesvítí, resp. nesvítí skoro vůbec (už má nějak unavený baterky, Renča pro jistotu přemístila část svých baterii do trhliny již ráno a tak nesvítí vůbec). Valíme po ledovci dolů, kde nás čeká ještě jeden skalní práh. V půlce ledovce ztrácíme stopu (za což prej můžu já), po delší debatě konstatuju, že počkáme ve žďáráku tři až čtyři hoďky a pak podle kolemjdoucích poznáme cestu. Prej ale nemám vaječníky, co mi můžou nastydnout, a vůbec nejsem něžná slečinka co by během bivaku mohla umrznout. Po menší výměně názorů konstatuju, že ty tři hodiny můžeme ostatně chodit po ledovci, nicméně se vzdávám rozhodování. Novým náčelníkem zájezdu je rozhodnuto, že jsem sestup skalním prahem minuli a tak stoupáme zpět ke stěně (což rozhodně není úplně kousek). Tento postup se párkrát opakuje. Nakonec nalézáme sestup výrazně níže. Skalní práh zdoláváme s jednou (nyní díky zásahu novopečeného náčelníka již svítící) čelovkou celkem snadno. Za ledovcem zjišťujeme, že jsme zase ztratili cestu (asi toho už máme fakt dost, protože jsme na tý cestě furt stáli). Ve finálním stádiu se ještě pohádáme a zatímco R. vyráží strmou sutí vzhůru hledat chatu si já lehám do suti a konečně si dávám kýženou hoďku spánku. Po Pavlu Půlprdelníčkovi přichází jakýsi švýcarský climber a jelikož nechápe, že chci spát, mě vykopává z pohodlného lože na šutrech a posílá na chatu. Nakonec rozhodl fakt, že Renátu prej nepotkal… to že kecal už teď víme, na chatě se mi zato později omluvil, ale prej by mě dolu jinak nedostal. R. dorazila chvíli přede mnou. Po krátkém spánku sestupujem do doliny.



Máme splněno a už to nevypadá že se zregenerujeme… balíme krámy a vyrážíme dom.

 


Komentáře

1 zaaaadnyyy alias antropolozka aja zaaaadnyyy alias antropolozka aja | 14. března 2009 v 1:56 | Reagovat

grafoman :)

2 Andulka Andulka | 15. března 2009 v 17:44 | Reagovat

to říká ta pravá ;-)

3 Ales Ales | Web | 19. března 2009 v 13:12 | Reagovat

Popisy nekterych neshod v tymu zneji zajimave. By me zajimalo jak to vypadalo v realu. :o)))) Ti co vedi, vedi .....

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama