Skalní sezóna 2009 a 2010

6. ledna 2010 v 11:25
V návaznosti na předchozí článeček ohledně hodnocení roku 2009 a plánů na rok 2010 doplňuji ještě skalní část:



A jak to šlo na skalách? Předem nutno konstatovat, že s letoškem jsem spokojenej. Sice se nepodařily žádné extra těžké přelezy, ale na druhou stranu se podařilo přelézt velké množství relativně těžkých cest. Počet přelezených cest byl též obrovský. Vyšla mi docela i taktika se kterou jsem do celé sezóny šel. Motivace vydržela prakticky celou dobu, a navíc se po krátkém odpočinku vrátila s daleko větší intenzitou. Ale postupně.
Začátek sezóny byl silně poznamenán lednovými státnicemi, nástupem do práce a dalším životními změnami. Prostě nebyl čas trénovat a tak i zpočátku chyběla dost síla. Rozlejzání ve Wachau bylo super, materiál mi tam hodně sedí, ale víc jak šestky nepustily. Podobně vypadalo lezení i Buoux, v cestách které jsem znal z loňska prostě chyběla maximálka i vytrvalost, takže kromě úpalu se zadařil akorát AF přelez Canabisu (kdo zná ten ví …). Jaro bylo ve znamení velkého množství cest. Jak jsem chtěl - nezdržovat se hledáním pěkných cest na písku, ale ve Frankenjuře valit jeden směr za druhým. Kromě Jury jsem lezl i hodně cest s lanem na Petráči a na Kapucínkách, díky jistotě v lezení jsem si dovolil i těžší cesty na vlastním jištění (Skobová spára aj.) Celé léto byl obrovský problém se sháněním spolulezců, nakonec se většinou zadařilo někoho sehnat, i když jsem občas musel šáhnout mimo AKA. Z několika pískařských zájezdů se podařila zejména Vlhošť s Tomášem a perličkou "Laserův paprsek VIIa" (dle Jéni daleko těžší než většina VIIb na Vlhošti) na OS. Lezení v Ostrově mě opět příliš nenadchlo, nějak mi ten místní materiál moc nesedí. Zato na Příhrazech se mi moc líbilo, a nejen proto, že mi Plechy vytáhnul několik mých snů. Rostoucí formu během září zarazila bohužel jakási viróza a týden na to tlama v Jizerkách, naštěstí další cesta na kterou jsem letos pyšný: Dvojspára na Zvon padla chvíli před tím. Koncem září jsem jel tedy s fyzičkou skoro na nule, s nic moc morálem a odřenou rukou urvat nějaké skalpy do Jury. Nic se nedařilo a motivace klesla k ledu. Naštěstí přišel říjnový sníh. Sezónu jsem ukončil a jal se jezdit na kole, běhat a dát si na měsíc pohov. Po měsíci přišel návrat motivace, začátek tréninkové přípravy na příští rok, pivo s Ines Papert, Dolomity s klukama z Chomutova. To všechno vyústilo v docela silné odhodlání pro příští rok. A přelezy bouldrů za 6A (Zatleskej) a 6B (Zezadu) na Petráči koncem listopadu udělali též mnoho radosti. Takže jak a kam příští rok:

Fáze 1 - zimní příprava (prosinec až duben) nalézt co nejvíce cest střední a nižší obtížnosti na překližce, naposilovat objemy, naběhat kilometry, čim víc tím lépe, vyhnout se zraněním, udržet si motivaci.
Fáze 2 - speciální příprava (květen až srpen) - lízt co nejvíc a venku, začít na zajištěných skalkách Jura, Wachau apod. Případně kdekoliv kde se toho dá nalízt hodně. Kombinovat se speciálním silovým tréninkem na bouldrovce. Červenec budu asi mimo, takže srpen bude sloužit, především k doplnění hmoty, regeneraci a k vyladění výkonnosti.
Fáze 3 optimum (září, říjen) - splnit letošní cíl (klasa 7+/8- (Frankenjura)), přivézt těžší výstupy z Verdonu, nebo Dolomit.
Fáze 4 odpočinek (listopad) - vyprdnout se na měsíc na lezení a užít si kolo, zregenerovat a získat novou motivaci
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama