Ohlédnutí za tím jaká byla zimní sezóna

25. března 2011 v 21:23 |  Trénink
Silvestr byl trochu rozpačitej, nikdo nemohl na celý týden. Nakonec vyhrála nejdivočejší varianta a do Öetztálek jsem vyrazil s Dejvem a Lucií s tím, že mě tam nechají a na Silvestra si pro mě přijedou.

Nakonec těch pár dní trávím v dobré společnosti borců z Budějic. Kromě nejlepší letošní lyžovačky si také plním kolonku "poznávat nové lidi" (potencionální spolulezce). Zima začala parádně, jenom za prosinec a půlku ledna se mi podařilo naběžkovat téměř 300 km. Brutální teplo který přišlo v lednu, tomu však udalo trochu jiný směr. Lednová pohodovka v Totesech s Budějovičákama, to byl ještě balzám na duši. Lyžovačka na Hofpürgl Hütte s AKA tak byla trochu smutným návratem do oddílové reality. Posledním lyžařským počinem byla návstěva mé oblíbené Schweinfurtnerhütte ve Stubaikách. Počítal jsem se třema až čtyřma akcema, ale vzhledem k tomu jak krátká zima byla… Prdim na to a hurá na skály.
Rozlejzací výlet do Chorra byl sice supr, sešla se dobrá banda, oblast parádní… ale nikdy více - zimu raději trávit v zimních podmínkách. Na skále mi to stejně moc nešlo a problém byl v hlavě.
Hodně jsem si sliboval od Tater, ale nakonec to dopadlo úplně jinak. Z hlavního cíle - severky Javoráků jsem vyhnil úplně a ani se nešel podívat na nástup. Absolutně chyběl morál na těžší zimní výstupy. V porovnání s loňskem byla i znát chybějící rozlejzačka ve Skotsku. Největším výkonem tak zůstal Severní pilíř na Kresaný Roh. Nebylo to sice zadarmo, ale cíle byly kapínek výše. Překvapily mě ledy - s pořádnejma mačkama a nabroušenejma zbraněma to bylo výrazně lepší než posledně. Chtělo by to zajet do Malty nebo něčeho podobnýcho a nalízt kilometry trojkovejch a čtyřkovejch ledů, abych v tom získal jistotu - plán na příští sezónu.
S ohledem na počasí patří poslední doba boulderingu, zatím jsem si ze třech akcí přivezl čtyři 6A, což hodnotím kladně. Navíc objevení bouldrů v Panském lese u Humpolce podstatně rozšířilo moje možnosti během rodinných dýchánků na rodinném sídle.
Co dál? Pořešit zranění a vrátit se po týdenním výpadku do tréninku. Plus začít zase běhat. Doléčit lokty a palce na noze. V dubnu bych chtěl vyjet na týden do Chamonix, ale zatím na to nemám spolulezce. Ondráš má před svatbou, Dejv pobíhá někde v Argentině… asi natynknu někoho mimo AKA. Taky bych rád stihnul jednu víkendovou severku v Alpách (Gussenbauerrinne, Erwin Couloir…)
Skalní cíle v nejbližší době jsou všechny ty blízký (Juru si nechávám na léto). Tzn:
  • využít nízkých teplot a dobrého tření v Hlubočepech a zkusit přelez Evičky bez trička
  • Síla žuly na Kapucínkách plus zkusit a prohlédnout pár dalších typů tamtéž…
  • Stěnka v Šárce si asi vyžádá více návštěv, ale po večerech by se to dalo nějak poslepovat
  • Placičku na Mlýnskym vrchu, zkusím hned teď o víkendu + nějaký 6A v sobotu.
 


Komentáře

1 Ales Ales | Web | 27. března 2011 v 8:27 | Reagovat

"... smutným návratem do oddílové reality." ????

2 Ondráš Ondráš | 29. června 2011 v 22:56 | Reagovat

Evička bez trička je supr. Pokud to chceš dát napoprvé, tak doporučuju ne po dešti, omágované chyty ušetří polovičku času bloudění. PS: Gibona nějak nechápu.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama