Zhodnocení 2011

20. prosince 2011 v 15:29
Většinou jsem zhodnocení sezóny psal společně s plány na příští rok, letos to bude přeci jenom jinak a bude to zvlášť (proč, o tom až jindy). Letošek se dá směle rozdělit na horskou a skalní část. Horská stála za prd ve skalách se dařilo.

Hory
V porovnání s loňskem (Ben Nevis, Hintere Schwärze, Tatry, Šchara apod.) se nepodařilo skoro nic. V Tatrách jsme sice z Ondrou zalezli a on ten hřebínek na Kresaný roh nebyla žádná prdel, stejně jako kamenolom do Novolesanské štrbiny... ale jak už jsem psal dříve - ambice byly kapánek jinde. Jaro začalo brzo a tak jsem víc bouldroval než jezdil na severky, jedinej pokus o severku na Lenzspitze dopadl tristně. Do Chamonix jsem se chystal třikrát a ani jednou se nevyjelo, buď kvůli počasu, podmínce, lidem, času atd. Sumarizováno v bodech:
  • Zimní Tatry - NESPLNĚNO. Cíle byly dva: Javoráky ze severu a sundat pytel z Východnej Vysokej. Nevyšel ani jeden, za prvé nebyla forma co loni po Nevisu, zadruhý ani jeden z parťáků mě nedokopal pod stěnu a tak jsme akorát vyhnili ze všech ambicí.
  • Východní Alpy - skialpy + severní stěny - NESPLNĚNO. Prostě nula. Na lyžích jsem byl cca 4x. Super Silvestr, pak přišlo jaro, podmínka naprd, přesto super lyžba v Totes Gebirge s Kleboněm a comp. Pak úplně hrůznej zájezd s AKA a na závěr oblíbená Neu Schweinfurtnerhütte ovšem zase jenom s plácáním kolem chaty.
  • Alpy - NESPLNĚNO nakonec jsme vyrazili v silné sestave sundat pytel ze severky Lenzspitze. Síly mě opustili během nástupu. Chyby už od začátku, špatná aklimatizace atd. asi už jsem si moc věřil, ža čtyřtisícovky jdou v pohodě...
  • Alpamayo - NESPLNĚNO - na velký kopce nejsou lidi.
Na druhou stranu obrovskej posun:
  • uvědomil jsem si co v horách chci dělat a co ne, v čem se musím zlepšit, co trénovat (více v plánech na příští rok)
  • poznal jsem spoustu novej bezva lidí, s kterejma by se dal ukout pikl a něco pokosit (neznám nic cennějšího než dobrej spolulezec)
Skály
Skály to už bylo iné kafe. Zjara jsem zhusta bouldroval - síla šla nahoru. Zejména maximálka v oblinách mi dělala radost ještě v listopadu v Orpierre. Vesměs se mi dařilo i držet skóre min. jedno 6A za zájezd. Na težší bouldry neni motivace. Mám raději svoje: vylezu jedno 6A a dvacet 5B, nežli Filipovo: zkusim tři 7C+ a nedám ani jedno :) Letní týden na německých vápencích vypadal, že už nic nepřinese, ale. Cestou domu padnul Happening 7+ a začalo se blýskat na lepší časy. Osum je pro mě magický číslo, když jsem začínal lízt, tak osum to už lezli borci, sedmu dal ještě sem tam nějakej talentovanej začátečník, ale osum to bylo číslo. Moje první byla Top Secret. Sice s mínusem, ale tu kulatou číslici to už má. S delších zájezdů se ještě povedlo: El Chorro (leden) - nádherný skály, určitě tam ještě chci. Wachau (duben) - tradiční destinace na velikonoce, letos vyšlo jak počasí tak sestava (i když ta tak trochu náhodně). Zájezdy na Kozelku - začínám to tam mít rád. Téměř domácí terény na Rovišti a ve Frankenjuře... Objevování novejch terénů v Německu: na Donautal musím ještě trochu dospět, ale Kochel už je v seznamu na příští rok. V listopadu bezva zájezd s Pavlem do Chateauvertu a Orpierre.

Z cest splněno:
  • Stupeň 8- (dle Frankenjurského standardu), v Juře vylezeny cesty Top Secret 8- a Nixalverdruss 8-
  • Happening 7+ (Fjura) - první AF přelez mám z roku 2008, letos si to vyžádalo tři pokusy a bylo to tam.
  • Síla žuly 7- (Kapucínky) - na třetí pokus, RP i se zakládáním vlastního.
  • Placička 6A (Mlýnský vrch)
Nesplněno zůstalo mnohem víc, ale přesouvá se na příští sezónu, takže seznam bude v plánech na 2012.

Na závěr bych rád poděkoval spoustě lidí za podporu a spolulezení: Hlavně Káče (za všechno, především za trpělivost), Pavlovi, Dejvovi (i když jsme toho letos spolu moc nedali), Kleboňovi, Martině s Filipem; Blabošovi, Burimu a Fíkovi za motivaci k těžkejm přelezum, Honzovi a Cipískovi za to, že mě furt přesvědčujou jak je písek super, Marťanovi za školu při vrtání borháků. Ondrášovi za zimní Tatry (hlavně, žes neumrznul v Novolesanský...), Danče (že se mnou ten tejden vyržela, aniž bych dostal přes držku). Pepíkovi (za hodně, hlavně asi za chycení tý tlamy na Kozelce) a Máce za to, že udržela moje lokty funkční. Díky.
 


Komentáře

1 Martina Martina | 31. prosince 2011 v 11:19 | Reagovat

Díky za díky :-) My jsme ti taky vděčni-za spolulezení, nevšední zážitek na Plecher Wand a taky za inspiraci.

2 Kleboň Kleboň | E-mail | 2. ledna 2012 v 15:02 | Reagovat

No, chlapáku...pěkně to máš zhodnocený a naplánovaný!!!
Škoda toho společného Nevisu, zamáčkl jsem slzu:-(...tož trénuj, kos to tam...ať mě pak taky někam vytáhneš a Erwínem na zádech protáhneš!!! A pozdravuj ženu!!!...zdraví jihočeská menšina...chééé

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama