Jizerský člověk 2012

27. února 2012 v 15:57 |  Deníčky z akcí
Nejdřív mě lámal Jeník P., ale nejsem hovado a mám se rád a na akce tohoto typu nejezdim. Pak jsem potkal Pavla s Martinem na běžkách a ať prej jedu, že Danča taky hledá spolulezce. Chvíli se zahrávám s myšlenkou naštvat Jeníka P. a jet tam s rumovou bohyní Dančou (tj. zárukou mnoha bodů ze společenské části). Čas šel dál... Danča už má spolulezce, Jeník něco jinýho. Ještě mě trochu láme Letoš, ale vypadá to nadějně - do Jizerek nepojedu a vyrazim radějc do Alp. Nadějně to vypadalo až do čtvrtka...

Před akcí (foto: L. Vörös)
V sobotu ráno už stojím v Oldřichovském sedle. Poslední dva tejdny jsem nastydlej a tak jedinej trénink byly včerejší tři Plzně. Spolěčné foto a naše tři týmy vyráží do terénu. Já hostuju u Pavla v teamu HK Chomutov za onemocnivšího Letoše. Martin leze s Ranpou za CAO Děčín a Evča tvoří pohlednou dvojku Bořeňských roztleskávaček s Láďou. Na Gorile je plno a tak stavíme až na Oldříškovi. Pavel tam posílá Údolku a hned máme pět bodů na sčotu. Přidáváme ještě sólo Sokolíka a Přesouváme se na Morčouna. Klíčovej krystal v cestě Přes krystal (VIb) je pod ledem a tak lezeme Jižní - docela pěkná cesta, jak to, že jsem jí nelezl dřív... Na Okrajový se překvapivě namlsáváme deseti bodíkama, když Pavel dává bouldrproblém ve spárce za šest a dolu to provalíme čtyřkovym koutkem. Ještě Bránu a přesouváme se pod Koblížek. Je tu veselá společnost, Pavel to dává hned, já skoro taky. Jenom si nejdřív během šesti pokusů natáhnu triceps, pak zlomim tři nehty a fláknu se do kolena. Sestup po stromě, co nám vyradil jeden borec je větší sranda než výstup. Hledání skal v okolí Uhlířský čapky byl tak trochu krok stranou. Alespoň jsme si v záchvatech sněhofílie užili trochu pořádnýho sněhovýho pornáče... A taky jsme doklopili první petku piváčů se zelenou.

Pod Oldříškem nasazujem sedáky a mícháme první "Voči" (foto: L. Vörös)
Borová věž a ňáký jedničky. Totálně prochcanej komín na Malou Frýdlantskou. Lehká čtyřka na Frýdlantskou a těžká trojka tamtéž. Už lejeme druhou petku. Jedni borci dávaj Bouldrspáru, druhý borci tu jsou totálně na sračky (jako opilí). Hezká pětka na šutr u cesty. Trochu lituju, že nemám spárařský rukavice. V Mikrospáře toho lituju trochu víc. Fleecový rukavice se vysvlíkaj z ruky a je to s nima ještě horší. Bez rukavic s trochou masochistického sebezapření to už jde. Z rukou chčije krev, ale za čtyři bodíky to stojí.Láďa na to kouká a řiká že sme bejci, nebo volové (teď už nevim). Sestup sólo čtyřkovou plotnou. Pod Sněhulákem je už znát únava materiálu. Ruce dobitý do krve. Lezky mám totálně prochcaný, a že poctivě ždímáme před každou cestou... Zbytek oblečení je nastěstí jenom mokrej. Padá tma, jdeme lovit body do knajpy.

Večerní dařenka (foto: L. Vörös)
U Kozy začínáme zvolna. Já buduju základ na pivečku a kolínku z prasátka. Pája na smažáčku a pivečku. Šetříme se. Ranpa s Martinem nechutně diktují tempo a lejou jedno magický voko za druhym.Kytárky a pohodička... to jsou devizy naší společnosti. Láďa občas s poťouchlou radostí vyvolává rozruch hláškami typu: "Sakra to už je půl desátý." Zábavu podpoří i příchod Lenina s Magnuskem. Borci se vrátili z Patagonie a evidentně si tu užívají dovolenku. Pavel si dává kofolu. Evička magický voko. "Asi to bude chtít ňáký body..." - shoduji se s týmovým kolegou, tím druhým vožralou, a to je konec pohody... "Vočíčkaá!" finálový sprint nám vynáší krásných 57 budů za chlast. Vyhlášení vysledků nestíhám páč mám nějaké mínuspětibodové jednání pře hospodou. Sic jsme dopadli líp než jsem čekal, ale příští rok už asi ne...

 


Komentáře

1 pepa pepa | 5. března 2012 v 8:42 | Reagovat

fuj tajks, du se vyblejt

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama