Deníček z Peru II. - Huascaran Sur

23. července 2013 v 22:41
Den 1. Vyrážíme kolektivem do Mancos, odtud tágem relativně snadno až do Muscho. Nikdo nám tu oslíka nevnucuje a tak vyrážíme s krysama na zádech vstříct Huascaránu. Procházíme mezi políčkama a pasoucíma se prasátkama. Prďola s oslíkama sice vypadal, že nám ukáže cestu, ale hanebně odbočil mezi keříky. Hledání týhle odbočky nás stojí hodinu v džungli. Stezka stoupá a po několikahodinové chvilce jsme v BC. Jediní bez komfotu kuchařů, nosičů a průvodců. Vaříme. Pomlouváme holky co známe. Romantika ja píča.


Den 2. Dneska by jsme to měli mít kousek. Ráno kocháme, zevlíme a čekáme až nám uschne stan. Většina jde dolů. Na chatu Don Bosco je to hoďka a půl. Provalíme skalky nad BC a po mužíkách valíme hore. Valíme traverz, valíme dole... furt po můžíkách. Zdá se to tu ňáký divný. Semtam podivné nelehké lezení s krysou na zádech. Když už se po čtyřech hodinách dovalíme do míst, kde by mohla bt chata, všimnu si kousku střechy na druhé straně skalních ploten. "Kurva!" jsme blbě a to hodně. Další hodinu nás stojí traverz zpátky. Na cestě na chatu mi dochází, vleču se od zatáčky k zatáčce a začínám mít neblahé tušení. Konečně chata. Už nemůžu. Stavíme stan a hned padáme do pytlů.

Den 3. Kousek nad chatou schováváme depozit. Skalní plotny pod ledovcem nejsou problém (vzhledem ke včerejšímu intenzivnímu tréninku). Nález na ledovec už trochu potrápí a je třeba vyndat i druhou motyku. Cesta do C1 je jasná. Plošiny na stan jsou. Dnešek no stres. Sbíráme síly na zítřek.

Den 4. Dnes je v plánu ledopád pod C2. Vyrážíme jen cp je trochu světlo. První trhlina je jednoznačně nejhlubší co jsem kdy viděl., naštěstí lze vklidu překročit. Kličkování mezi sérákama je v klidu. Po zkušenosti z Kavkazu bych řekl, že i pohoda. Strmé úseky vypadaly zdola hůř než nakonec jsou. Ani nepotřebujeme druhou motyku. Zato je docela kosa. Naštěstí nás hned nad ledopádem chytá sluníčko. Únava a vyřízenost je znát a tak kousek do C2 bojujeme docela dost dlouho. Zrovna se tu balí jedna skupina. Vaříme a čekáme až nosiči sbalí stany a uvolní nám jednu z plošin. Stavíme stan, spíme, vaříme vodu a chystáme se na zítra... Celou noc kype.
Cestou do C2 (foto Pavel Bohuněk)

Den 5. Vyrážíme v noci kolem třetí hodiny. Jde se mi blbě už od rána. Kličkujeme v sedle mezi obříma trhlinama. Cesta začíná stoupat. Bloudíme, asi hodinu hodinu ztrácíme, když nemůžeme najít cestu zkrze velký odtrh. Naštěstí začíná být vidět a cestu nacházíme. Strmými svahy stoupáme vzhůru. Necítím se, přijde mi to horší než to ve skutečnosti je. ČÍm výš, tím jsem ale klidnější. Konečně hřeben. Hřeben je širokej a technicky nenáročnej. Stoupáme. Jde se mi blbě. Prostě došlo. Z posledních sil tlačím metry. Je to ještě kurva daleko. Konečná, prostě už nemůžu. Pavel pokračuje sám. Já čekám v 6500 mnm. Trochu spím. Ani netušim, za jak dlouho přichází Pavel. Má vrchol. Chvilku odpočíváme a začínáme sestupovat. Kazí se počasí. Díky difůzi vidíme sotva od trasírky k trasírce. Slejzáme svahy nad sedlem. Pája jde první a hledá cestu, já jdu druhej se dvěma motykama. Jsme oba vyřízený, ale už jsme spolu slezli daleko horší terény. Když jsme z nejhošího venku zvedá se i mrak a je vidět na cestu. Potkáváme průvodce z další várky. Klioši zrovna dorazili do C2 a nosiči čekujou výstupovou trasu na zitra. S končícími obtížemi končí i moje síly. Musím odpočívat i na rovině na ledovci. Konečně stan. Vaříme polívku, na víc není síla. V noci budeme bez vody. Uvaříme ráno.

den 6. Ráno je kosa jako svině. Navíc hrozně fouká. Vaření nepřipadá v úvahu. Kulatý sušenky co máme už několikátý den k snídani nechce už nikdo ani vidět, nikdy! Balíme se a sestupujem. Je hrozná zima. Mrznou mi ruce i nohy. Navíc jsem skoro dvanáct hodin nic nepil. Jsme hotový, ale sestup ledopádem je naštěstí lehký. Od C1 jdeme již na sluníčku a není zima. Z C1 na konec ledovce sestupujeme už bez zaváhání. Konečně konec ledovce. Pavel valí napřed, já ještě chvíli odpočívám, hlavně pít! Po šestnácti hodinách na suchu konečně hltavě srkám vodu stékající z ledové krusty. Přes plotny dolu. Depozit = hlavně jídlo a pití. Nejlepší kafe. Už je dobře. Další plán je jasnej - dolu a ještě dneska! Znamená to sestoupit 2800 výškových metrů. Cesta dolu je jasná a nemá cenu to protahovat ani odkládat. Sestupujem. Konečně Muscho, nic tu není. Bereme tágo do Mancos. Zkoušíme sehant něco k jídlu, nakonec máme colu, kus sladkýho chleba a mandarinky. Kolektivo do Huarázu. Začíná se šeřit když si kupujeme hamburgra na hlavní třídě v Huarázu...

-------------------------
Slovníček:
C1 = první výškový tábor
C2 = druhý výškový tábor
trhlina = díra v ledovci, často bezedná
sérák = volně visící kus ledu velikosti vesnického kostelíku co na Vás pravděpodobně spadne
ledopád = hodně séráku a trhlin pohromadě
 

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama